Akty, které zpopularizoval hlavně WhatsApp, jsou fotografie nebo videa lidí zobrazených bez oblečení a mají etymologii v anglickém slově "nudes". nahý. Obvykle se jedná o "autoportréty" (tzv. selfie) a často se používá pro sexting (Této praxi by se měla a měla věnovat velká pozornost, protože taková média se mohou dostat do nesprávných rukou nebo je může šířit některý ze společníků, který z pomsty šíří obrázky ( pornografie z pomsty Toto odhalení s sebou nese následky, které jsou v reálném světě někdy tragické, a také četné právní závazky. Je tedy posílání aktů trestným činem?

Ale než začneme mluvit o odpovědnosti, musíme si ujasnit, kdy mohu posílat akty a kdy ne.

Obecně platí, že právní předpisy nezakazují autoportréty nebo fotografování třetí osoby nahé, nebezpečí je v tom, že se mu dává publicita, nebo spíše sdílení tohoto média, chcete vidět?

Pokud odešlete nahý neboť váš partner nebude právně odpovědný, ani za příjem, a to i proto, že odesláním z vlastní vůle (existuje souhlas), dáváte souhlas s tím, že média neuráží vaši čest jako prohlížení jeho společníkem, to znamená, že odesílání aktů, v tomto případě, není trestný čin.

Totéž neplatí, pokud je váš partner pošle třetí osobě (bez vašeho souhlasu), protože pokud jde o ni, mohla by být porušena její čest a mohlo by to ztrapnit její image a osobu.

Pak si uvědomíme, že kočičí oko je na vysílání a poskytuje publicitu lidem, kteří nejsou "oprávněni".

Pokud nechcete, aby byla vaše intimita jakkoli odhalena, je lepší neriskovat a nic nesdílet. To neznamená, že v případě zveřejnění fotografie je na vině zobrazená osoba, naopak, vinu (v právu ji nazýváme zlý úmysl) nese ten, kdo materiál zveřejnil nebo sdílel.

A co když se to týká nezletilé osoby?

Situace je ještě choulostivější: naše legislativa (Statut dítěte a dospívajícího - ECA - zákon 8069/90) stanoví, že každé dítě (do dvanácti let) a dospívající (od dvanácti do osmnácti let) musí mít zachováno právo na tělesnou, duševní a mravní integritu (což zahrnuje i jeho podobu), popsané v článku 17 výše zmíněného právního diplomu.

Zákon rovněž stanoví trest odnětí svobody na 4 až 8 let pro toho, kdo zaznamená (vyfotografuje nebo natočí), prodá nebo vystaví k prodeji pornografické nebo explicitní sexuální scény s mladistvými (články 240 a 241); trest odnětí svobody na 3 až 6 let pro toho, kdo takové snímky zveřejní (článek 241-A), a trest odnětí svobody na 1 až 4 roky pro toho, kdo takové materiály získá nebo uchovává (článek 241-B).

Velký rozdíl mezi akty nezletilých a dospělých spočívá v tom, že pokud je fotografovanou/filmovanou osobou dítě nebo mladistvý, je odpovědnost dána bez ohledu na jeho/její souhlas, protože zákon vždy považuje tuto praktiku za pedofilii.

Jiná situace nastane, když ke zveřejnění dojde cizí osobou, a to vniknutím do údajů. Zákonem 12.737/12 (nazývaným také zákonem Karoliny Dieckmannové) byl změněn trestní zákoník tak, že vniknutí do osobních údajů bylo zařazeno mezi trestné činy (článek 154-A), které se kromě pokuty trestají odnětím svobody na 3 měsíce až 1 rok.

Kromě celé trestněprávní problematiky je zveřejnění a zaslání akty se může projevit i v občanskoprávní odpovědnosti, to znamená, že poškození se mohou domáhat náhrady utrpěné škody soudní cestou, a to vedle případné hmotné škody i náhradou morální škody.

Federální ústava ve svém pátém článku, oddílu X, stanoví právo na vlastní podobu, intimitu, soukromý život a čest. Současně občanský zákoník v článcích 186 a 927 také stanoví, že kdo tato práva poruší a způsobí jinému škodu, bude povinen ji nahradit.

Při práci s profesionální fotografií a filmovou fotografií je třeba být dvojnásob opatrný při práci s akty a smyslnými fotografiemi, protože za jejich neoprávněné zveřejnění hrozí občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost.

Samotný fakt fotografování nahých a smyslných těl necharakterizuje trestný čin, protože zde není úmysl urazit, skutečným záměrem je propagace umění a často i samotné osobní naplnění fotografovaného. V právu nazýváme tento nedostatek trestného úmyslu typizací trestného činu, který neporušuje žádné právní dobro chráněné naším právním systémem.

Pokud chce odborník něco zveřejnit, je nutné mít výslovné povolení a zdravý rozum, aby to nikdy nezveřejňoval na žádné platformě, která by mohla klienta uvést do rozpaků.

Oběti bohužel ne vždy vyhledají pomoc, a to kvůli trapasu, který jim již byl a ještě může být způsoben, ale nezapomeňte, že existuje řada veřejných institucí, které mohou pomoci a pomoci ostatním lidem, aby podobnou situací neprošli. Pokud znáte někoho, kdo si tím prošel, pomozte mu tím, že mu doporučíte, aby vyhledal odbornou pomoc nebo poradenství udůvěru v to, co lze udělat.

A konečně, než začneme používat právo k vysvětlení toho, proč a kde se tato problematika nachází, musíme dát přednost zdravému rozumu. Někdy je snížení rizik skvělou volbou. Musíme si ujasnit, že myšlenka, že internet je země bez zákonů, je obrovský mýtus, ve skutečnosti je celý náš právní řád dokonale použitelný na země, které jsou bez zákonů. internet. Zamysleme se nad tím, že akt, pokud k němu nedáte souhlas, může mnoha lidem přinést nenapravitelné škody, a když mluvíme o dětech a mladistvých, musíme proti pedofilii důrazně bojovat. Doufám, že tento článek "Posílání aktů je zločin" mohl přispět k objasnění vašich pochybností.

Je třeba více úcty, péče a lásky k druhým.

Máte-li jakékoli dotazy, kontaktujte nás na adrese [email protected] nebo nám zanechte komentář.